Předloni získala Gabriela Soukalová malý křišťálový glóbus za vytrvalostní závod a smíšenou štafetu. Loni slavila zase v té ženské. A letos? Letos svou sbírku zkompletovala. Dominovala ve sprintu, stíhacím závodě i v tom hromadném a z ruského Chanty-Mansijsku si přivezla i ten největší a nejcennější – za celkové prvenství ve Světovém poháru. V něm už nemůže dokázat víc.

Malý glóbus za závod s hromadným startem jí v neděli spadl do klína, když organizátoři celý program zrušili kvůli silnému větru. „To byl asi nejhezčí moment celé sezony. Jak jsem v posteli vyhrála glóbus za masák,“ vyprávěla šestadvacetiletá biatlonistka po návratu z Ruska.

V Chanty-Mansijsku ještě nakonec absolvovala skromný galavečer, kde jí byl velký křišťálový glóbus oficiálně předán. „Celý večer byl tak trochu improvizace, byli jsme pozvaní do místnosti na stojáka. Všechno tak strašně rychle uteklo, až je to trochu škoda. Stojí to tolik dříny a za deset vteřin je pak předávání odbyté. Ale byl to jeden z nejkrásnějším momentů mého života,“ vyprávěla v Praze.

Přidala se i Veronika Vítková. „Bylo pěkné dívat se, jak si Gabča přebírá glóby,“ usmívala se osmá nejlepší žena poháru.